„Porod našeho prvního syna byla cesta do neznáma, přičemž to byla klasická ukázka pragmatického postupu zdravotníků bez vážnějšího zájmu o váš individuální stav a prožitek. Tímto standardizovaným postupem jsme dokráčeli až k porodu císařským řezem, který je traumatizující pro všechny – dítě, matku i otce. Tím, co mě vrátilo zpět k lidskosti, byl následný „bonding“ s mým synem, který se po přiložení na moji hruď začal konečně otevírat světu. Pomalu rozevíral pěstičky sevřené křečí, otevíral opatrně oči a celkově se začal uvolňovat a cítit se v bezpečí. V té chvíli jsem i já pochopil, že se na sebe začínáme napojovat.

Také porod mého druhého syna se řadí mezi nejsilnější zážitky mého života, přičemž průběh byl diametrálně odlišný od toho prvního. Vidět přicházet na svět své dítě, přirozeně, v souladu s přírodou a v klidu domova je něco, co ve vás vyvolá hluboké emoce a spojení s rodinou. Vytváří to silné pouto mezi vámi všemi a v ten okamžik si uvědomíte podstatu života. Přál bych každému muži, aby to zažil. Ten okamžik je skutečné zrození, počátek všeho.

Michal