Vše začalo v sobotu večer, kdy jsem cítila tvrdnutí bříška a něco málo se ozývat, pak v noci a v neděli dopoledne začali menstruační bolesti a tak nějak přes celý den, nepravidelně se ozývaly. Začala jsem tušit, že se tělo začíná připravovat a pomalu vše začíná. Snažila jsem se odpočívat. V neděli večer/v noci se to rozjíždělo víc a už jsem nevydržela ležet, tak jsem se přesunula na záchod a pouze vnímala přicházející vlny, které už byly pravidelné po 5 minutách.
Už jsem je začala prodýchavat a jelikož jsem nevěděla, jak intenzivní vlny mám vlastně čekat, tak když to takto trvalo asi 2 hodiny, manžel zavolal naší porodní asistentce a jeli jsme do porodnice. Přijeli jsme kolem 4h ráno. Po vyšetření nálezu jsme se dozvěděli, že jsem otevřená ani ne na 2 cm. Přesunuli jsme se na porodní sál, kde jsme si s manželem lehli společně na lehátko, pustili si playlist, který jsem měla připravený a v objetí odpočívali.
Po pár hodinách nám asistentka navrhla, že se můžeme přesunout na oddělení šestinedělí na nadstandardní pokoj s manželskou postelí, že by to mohlo být pro nás lepší. Byli jsme tam do odpoledne a já požádala o vyšetření, zda se něco posunulo. Zjistili jsme že jsem otevřená úplně stejně a asistentka mi vysvětlila, že se tělo pořád připravuje a potřebuje čas, vzpomněli jsme si, že o tomto byla zmínka i na kurzu, že tato přípravná fáze může trvat i dny. Měli jsme na výběr, zda zůstat na pokoji i přes noc, nebo jet domů. Rozhodli jsme se pro domov.
Já jsem se hezky uklidnila, důvěřovala jsem svému tělu a snažila se ty vlny, které se trochu zmírnily, pouze pozorovat. Doma jsem si napustila teplou vanu, pustila si afirmace a odpočívala. Večer jsme si pustili oblíbený seriál a později jsem ucítila, jak mi odtekla plodová voda. Poté přicházející vlny začaly být o dost intenzivnější. Znovu jsem šla do teplé vany, která mi hodně pomáhala. Přicházející vlny jsem už hodně prodýchávala a manžel kontroloval, zda mám povolený obličej a když viděl, že se trochu ztrácím, vždy mě přivedl zpátky a při výdechu semnou opakoval hluboké “ANOOO”.
Po 4 až 5h jsme dorazili do porodnice, bylo asi půl 4 ráno. Vlny přicházely každé asi 3 min. Po vyšetření byl nález trošku větší asi na 2 až 3 cm. Asistentka mě uklidnila, že je vše v pořádku a že dneska se už miminko narodí. To mi dodalo nový příval energie a naplno jsem se ponořila do celého procesu. Postupně to pořád sílilo, měnila jsem polohy, občas jsem byla ve sprše, občas u žebřin a v manželově náruči.
Po pár hodinách jsem byla již na 6 cm a byla jsem neskutečně šťastná. Pamatuji si, že mezi vlnami, kdy mě naše porodní asistentka masírovala oblast beder a manžel mě hladil po vlasech jsem se cítila tak opečovávaná a tak nádherně. To bylo ve chvíli, kdy už jsem byla na 10 cm. Bylo to něco neskutečného. Vlny jsem se snažila vítat a pořád se vracet k tomu, že každou vlnu přijímám a že je to ohromná vnitřní síla. Občas to šlo lépe, občas hůř, ale celkově jsem se cítila v bezpečí a to bylo hlavní.
Na druhou dobu porodní jsem se přesunula na lehátko na bok, jelikož jsem byla už vyčerpaná a vyhovovalo mi ležet. Cítila jsem, jak se miminko posouvalo porodními cestami a že už jsem opravdu blízko. Konec byl opravdu intenzivní, ale zároveň trval už jen chvilku.
Pořád jsem naplno důvěřovala mému tělu a miminku. Bylo 10:49 a já jsem porodila našeho syna, naprosto přirozeně, vědomě a bez poranění kromě jedné malé kosmetické trhlinky. Následoval porod placenty, která se do 20 min odloučila sama a 2h nepřerušovaný bonding, kde jsem cítila vděčnost, neskutečnou lásku a pokoru k celému procesu porodu.
Věřím, že bez přípravy a podpory manžela, který věděl co dělat, by ten prožitek byl úplně jiný. A já i teď z mé vlastní zkušenosti vím, že porod je opravdu krásný.
Děkujeme
T.
foto ilustrační
